úvodní strana

Adresa: 378 53 Zahrádky č.p. 42, okres Jindřichův Hradec; Tel./fax: 384 490 051; E-mail: obec@zahradky.cz

VÍTÁ VÁS OBEC ZAHRÁDKY

listek Obec listek Církevní sbory

[ tisk ]  


V obci působí Římskokatolická církev a Českobratrská církev evangelická. Při sčítání lidu v roce 2001 se k církvím přihlásilo 63 % obyvatel, a to 47 % k Římskokatolické, 12 % k ČCE a 4 % k ostatním.

Římskokatolická církev

farář: Stanislav Forst
adresa: ulice sv. J. Nepomuckého 52
tel. 384 490 037

Bohoslužby každou neděli:
Studená 8.00 hod.
Palupín 9.45 hod.
Popelín 11.00 hod.

Náboženství vede ve škole Mgr. Magda Tichá, dětské bohoslužby jedenkrát za měsíc v pátek v 17. hod. Křty, biřmování, svatby a pohřby k dohodnutí na farnosti.

Českobratrská církev evangelická

web: http://strmilov.evangnet.cz
farář: Ludmila Míchalová Mikšíková
tel. 384 392 413
e- mail: strmilov@evangnet.cz

Farní sbor Českobratrské církve evangelické kazatelská stanice Zahrádky



Sbor českobratrské církve evangelické vás co nejsrdečněji zve na současné aktivity:
- pravidelné bohoslužby (každou neděli v 8.30 hod.)
- biblické hodiny pro dospělé (pátek od 16.00 do 17.00 hod., Zahrádky č.p. 12)
- biblické hodiny pro děti. Nejširší veřejnost je pak zvána na příležitostné akce
- adventní koncerty, adventní pečení perníkového Betléma, vánoční hra dětí, letní dětský tábor, husovské oslavy 6. července apod. S případnými dotazy, žádostmi o křest, svatební shromáždění, návštěvu, výuku náboženství ve škole či v rodinách, pohřební shromáždění atp. se můžete s důvěrou obrátit na faráře.


Pro zájemce o historii připojujeme výběr z knih "Dějiny evangelické církve v Horních Dubenkách" (Lanštják, Hájek, 2000) a "Evangelíci v rané toleranční době v Čechách a na Moravě"( kolektiv autorů, 1995): Evangelík ze Zahrádek Matěj Kolman byl v době vydání Tolerančního patentu (1781) vězněn pro víru v Praze. Vzhledem k nově vzniklé situaci byl propuštěn a rychlým pochodem, na který doplatil dlouhodobou nemocí, se vrátil s informací do Zahrádek. Odtud odešli vzápětí zkušení evangeličtí činitelé bratři Brchaňové do Bratislavy a přinesli si odtud autentické znění Tolerančního patentu v "moravské" řeči (t.j. česky). Díky nim se tak Toleranční patent dostal na místa, kde později vznikaly evangelické sbory - Velká Lhota, Horní Dubenky, Horní Vilémovice. Zahrádečtí se nechtěli podvolit výzvě příslušného faráře ze Studené, jenž žádal, aby se hlásili u něho. Naopak si na něj stěžovali v Jindřichově Hradci, do jehož městského panství Zahrádky náležely. Dne 21. ledna 1782 nadiktoval Josef Brchaň v čele svých spolubratří překvapenému městskému úředníkovi Claudiovi toto prohlášení: "Josef Brchaň ze vsi Zahrádek předstoupil dne 21. ledna 1782 a vedl sobě stížnost naproti jeho faráři Studenskýho, kterej v jejich před sebe vzatej evang. víře překážku činí a žádá, aby který koliv od církevní víry odpadlý se u něj hlásit mají, naše ale dole poznamenaný sousedi se k tomu nepovolují, nýbrž při jejich předsevzatej víře, jakož Patenti vysvětlují, do smrti zůstat chtějí! Následovaný:
Matěj Kolman s celým domem
Josef Brchaň s celým domem
Jan Kolman s celou chalupou
Vojtěch Svoboda kovář obecní, nápodobně
Josef Hřava s celým rodem
Dalej aby veřejnej ten Patent neb Cirkulář (kterej v Moravě jest a my jej také četli) vydaný byl. Tak by se k tejto víře jich vícejc hlásilo. Josef Brchaň" Příznačné je, že prohlášení sice bylo zaznamenáno a postoupeno na kraj a později guberniu, ale v úředníkem přiloženém dopisu je výslovně položena otázka, zda má být odpor zahrádeckých přejit mlčením... Protože Zahrádky neměly šanci na zřízení samostatného evangelického sboru, náleželi zahrádečtí evangelíci do sboru v Horních Dubenkách. 14. listopadu 1783 Ludvík Hrabě Carriani povoluje v Horních Dubenkách postavit luterskou modlitebnu a povolat kazatele a záhy je povolán kandidát bohosloví Ondřej Lazányi. Na povolací listině, kde se evangelíci zaručují platit ročně 150 zl., 16 měr žita, dobrovolné dary při církevních služebnostech (vlastní platby za křty apod. šly dle Tolerančního patentu na katolickou faru) a dříví dle potřeby, pak čteme i podpis Matěj Kolman v.r. ze Zahrádek..

Prvním pohřbem hornodubeneckého sboru bylo rozloučení s dcerou Matěje Kolmana Marianou 4. ledna 1784. V únoru 1784 bylo zvoleno první staršovstvo, jehož členem se stal Matěj Kolman.

V roce 1901 bylo započato se stavbou evangelického kostela v Zahrádkách, který byl dokončen v r. 1903. Prvním pokusem o oddělení Zahrádek od Horních Dubenek byla snaha o přefaření k nově vzniklému evangelickému sboru v Jindřichově Hradci (1921), ale záhy se ukázalo, že Jindřichův Hradec má již obcí dost a ani Horní Dubenky neměly zájem o další omezení svého rozsahu. Pro budoucnost zahrádecké kazatelské stanice bylo významné to, že r. 1922 se v nedalekém Strmilově do jednoho sboru sloučily velkolhotecká kazatelská stanice (helvetská) a hornodubenecká kazatelská stanice (lutherská) a tento tzv. filiální sbor patřil k Velké Lhotě, zatímco Zahrádky (a např. Bořetín) patřily k Horním Dubenkám. O přefaření Zahrádek ke Strmilovu bylo jednáno na sborovém shromáždění v roce 1934. Několik slov ze zápisu z tohoto shromáždění: Sborové shromáždění vyslovuje potěšení nad tím, že se má v osamostatnění Strmilova uskutečnit plán již r. 1886 pojatý bývalým farářem Gust. Ad. Skalským. Tento plán později převzal sbor hornodubenecký, který po přefaření ke sboru zdejšímu, zakoupil pozemky r. 1901, postavil hřbitov a r. 1915 vybudoval Jubilejní Husovu kapli. Jmění toto po sjednocení obou evangelických církví předal bez dluhu velkolhoteckému sboru, když tam kazatelská stanice strmilovská k zaokrouhlení jeho diaspory přefařena ... vzhledem k souhlasu zahrádeckých občanů ... sborové shromáždění souhlasí za podmínek (místy přeformulováno, body 4. a 5. však doslovně):
1. pro Strmilov, Zahrádky, Studenou bude žádán a povolen sbor samostatný...
2. Vzhledem k tomu, že sbor ... má ztratit jednu ze svých nejlepších a nejmilejších obcí, ... musí synodní rada snížit kvotu ... o tolik, kolik církevní pokladna místní ztratí na saláru ...
3. Zahrádky budou patřit pod Horní Dubenky, dokud nebude Strmilov potvrzen jako samostatný sbor státními úřady.
4. Konečně usnesena také tato podmínka: S rozhořčením a politováním přijata zpráva, že vnitřek kaple ve Strmilově stavěné dubeneckým sborem, byl minulého roku bez ohledu na budovatele a bývalé držitele tak pozměněn, že vyhozen oltář a kazatelna a nahražen stolem a jinou kazatelnou. Nehledě k tomu že tím úplně porušena vnitřní jednota zařízení, která tvořila vkusný celek, jest čin tento v příkrém odporu s podmínkami a duchem sjednocení obou církví z r. 1918. Dle nich se mají zachovati místní zvyklosti a řád bohoslužebný, aniž by byl zatlačován a odstraňován druhou stránkou církve. Počin dnes vedoucích osob ve Strmilově se dotkl nejen sboru hornodubeneckého jako budovatele kaple, ale především i členů strmilovské a zahrádecké kazatelské stanice. Proto se usnáší sborové shromáždění takto: Usnesení o propuštění členů zahrádeckých je podmíněno bezpodmínečně tím, že bude vnitřek kaple strmilovské opět upraven dle stavu r. 1918, to jest, že tam bude opět umístěn oltář a kazatelna, jež jsou nyní odstraněny a že z kaple bude odstraněno nynější zařízení. Usnesení toto činěno v jasném vědomí toho, že oltář v českobratrském chrámě je v souladu se zřízením chrámu staré Jednoty, jež měla též oltáře, ovšem ne jako předmět uctívání, ale jako projev úcty k Hospodinu a jeho domu. Sborové shromáždění pak majíc propustiti své členy ke Strmilovu má právo i povinnosti dbáti o to, aby jejich práva a přesvědčení byla ctěna a respektována a aby přijatý řád a usnesení českobratrské církve nebyly rušeny. Před lety stejně bezohledně jako ve Strmilově postupováno v Jindřichově Hradci a pod záminkou nečeskobratrství odstraněn tamní oltář z modlitebny, též hornodubeneckým sborem postavené a zaplacené. I tato věc není dosud vyřízena. Tím méně může sbor hornodubenecký přihlížet lhostejně tomu, jak se zachází s jeho dědictvím ve Strmilově. Vzhledem k tomu se usnáší sborové shromáždění dále:
5. Podmínkou propuštění členů zahrádeckých jest, že vnitřní zařízení tamního kostela, pokud se jedná o oltář a kazatelnu, zůstane v budoucnosti neporušeno. Všecka výše uvedená usnesení učiněna jednomyslně. K přefaření Zahrádek ke strmilovskému sboru došlo nakonec mnohem později - při vzniku samostatného sboru ve Strmilově k 1. lednu 1946 (patrně již bez ohledu na zmíněné podmínky).

Stránky provozuje Obec Zahrádky      [ home ]   [ mapa stránek ]